Dekarbonizace naftového motoru

V případě dieselových motorů jsou příčiny do značné míry společné a stejný je i výsledek – motor zalepený karbonem, což může po čase vyústit až v mechanickou poruchu, jejíž řešení je velmi nákladné a často nerentabilní. I proto je dobré karbon v motoru včas řešit a ideálně se mu pokusit i předcházet.

Motorový olej

Částečně jdou karbonizaci naproti už samy automobilky. Předepisují delší intervaly výměny oleje, aby oslnily správce firemních flotil. Na druhé straně je ovšem otázka, jak moc plní mazivo kolující v motoru třeba 25 tisíc kilometrů, svoji úlohu. Olej má totiž i funkci čistící a umí rozpouštět úsady, které se v agregátu vytvářejí. Čistící aditiva bohužel nevydrží věčně a už někde při nájezdu zhruba 10 tisíc kilometrů bývají z velké části vyčerpaná. S tím souvisí i nejlepší prevence – měňte olej zavčas, klidně po 10, maximálně však 15 tisících kilometrech.

Zde ještě malý dodatek – ideální je vyměnit olej po dekarbonizaci vodíkem. Společně s mazivem se z motoru dostanou i případné nečistoty a jejich zbytky, které se v průběhu dekarbonizace uvolňují.

Vstřikovače paliva

Vysokotlaké vstřikování paliva do válce přineslo celou řadu problémů. Nejvýraznějším je schopnost citlivých vstřikovačů se různě porouchávat a propouštět palivo i tehdy, kdy to tak úplně nechceme. Typicky se jedná o malou kapičku, která se vytvoří během několika minut až hodin po vypnutí motoru na špičce vstřikovače ve válci. Při dalším startu dojde k tomu, že se vlivem vysoké teploty při spalování palivo na vstřikovači vašeho motoru může doslova zapéct. Tento efekt se násobí, pokud tankujete nepříliš kvalitní naftu z pochybného zdroje.

EGR ventil

Aby docházelo ke snižování emisí oxidů dusíku, přišly automobilky s EGR ventilem. Propojuje výfukovou a sací část, samozřejmě se jedná o řízené propojení, ke kterému dochází jenom při splnění potřebných podmínek (např. v nízké zátěži, kdy je směs velmi chudá). Do sání se tedy dostávají nespálené zbytky paliva, výfukové plyny a částečně i nespálený kyslík. Nasátím zpět do válce dochází ke snížení teploty spalování a snížení emisí oxidu dusíku.

Problém bývá už se samotným ventilem. Vzhledem k povaze jeho funkce a tomu, co jím prochází, logicky musí sám trpět zanášením nečistotami, respektive karbonem. Časem se v EGR ventilu může vytvořit vrstva černých sazí a sníží se tak jeho vnitřní průměr. A zanesení má v pokročilé fázi za následek i omezení hybnosti klapky ventilu – nebude dojíždět do krajních poloh, což řídící jednotka zjistí, vyhodnotí jako chybu a přepne vám motor do nouzového režimu. Vyčištění EGR je dost pracné, ne vždy dost dobře možné, a tak se obvykle přistupuje k výměně, která bohužel může být i poměrně nákladná.

Dekarbonizace naftového motoru vodíkem

V případě dekarbonizace vodíkem dochází ke spalování karbonových úsad a sazí, respektive dokonce k jejich sublimaci. Proces trvá hodinu až hodinu a půl, podle objemu motoru a teplota ve spalovacím prostoru vzroste. Efekt je velmi podobný rychlé jízdě vysokým tempem po dálnici, kdy je motor v plné zátěži, což rovněž funguje jako prevence, ale částečně i léčba tvorby karbonu v motoru.